Příběhy našich sousedů

Již třetí ročník projektu „Příběhy našich sousedů“, který je určen pro žáky 2. stupně základních škol, realizovala městská část Praha 10 ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Post Bellum od podzimu loňského roku. Projekt „Příběhy našich sousedů“ vznikl na základě doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výuce dějin 20. století. Smyslem projektu je podpořit změny ve výuce vytvořením multimediálního výukového materiálu reflektujícího historii 20. století v evropských souvislostech, který využívá metody slovního podání historie (vzpomínek pamětníků).

Diskutující lidé Projekt realizuje POST BELLUM a Nadační fond Karla Hartiga. Post Bellum je nezisková organizace, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků na klíčové momenty 20. století. Svědectví válečných veteránů, přeživších holokaustu, politických vězňů, disidentů, ale také příslušníků tajné policie, nebo členů komunistické strany, jsou ukládány do sbírky Paměť národa www.pametnaroda.cz, která je s více než 3 000 nahrávek jednou z největších veřejně přístupných pamětnických sbírek v Evropě.

Cílem projektu bylo přispět k výuce moderních dějin zajímavou formou a zároveň napomoci ke zmapování historie naší městské části s využitím technik a znalostí z předmětu mediální výchova. Projekt „Příběhy našich sousedů“ je založen na oslovování pamětníků a čerpání informací z veřejně dostupných zdrojů. Vše je zaznamenáváno pomocí audio techniky a následně prezentováno na portálu Paměť národa a webových stránkách „www.pribehynasichsousedu.cz“. Účelem bylo, aby žáci poznali nejen pamětníky a osobnosti naší městské části, ale získali i řadu zajímavých a možná i unikátních informací o historii Prahy 10.

Po ukončení projektu byly žákovské reportážní výstupy uveřejněny na portálu Paměť národa - www.pametnaroda.cz, zmíněných webových stránkách a představeny formou exteriérové výstavy osazené v okolí ÚMČ Praha 10.

S nabídkou působení v projektu bylo osloveno všech třináct základních škol zřizovaných MČ Praha 10. Zájem o účast v něm projevilo jedenáct základních škol, které sestavily třináct dětských „reportážních“ týmů, jenž pod vedením svých pedagogů, zpracovávaly příběhy osobností mající vztah k Praze 10. Jednotlivé týmy získávaly informace o konkrétních osudech pamětníků nejen přímými rozhovory s nimi, ale i návštěvami archivů, diskuzí s historiky a prací s odbornou literaturou. Do projektu se zapojilo téměř 70 žáků přímo a další desítky žáků nepřímo.

reportážní fotografie z ocenění Žáci a žákyně měli v rámci projektu příležitost setkat se s lidmi, kterým dějiny z učebnic skutečně mnohdy zásadně zasáhly do života. Dva týmy se rozhodly, že nebudou nahrávat jen pamětníkovo vyprávění na diktafon, ale budou ho i natáčet kamerou. Tyto týmy před samotným setkáním s pamětníkem absolvovaly metodický workshop v organizaci Post Bellum o natáčení videoreportáží. Týmy, které natáčely rozhovor na diktafon a zvolily si jako výstup audioreportáž, naopak po setkání s pamětníkem navštívily Český rozhlas. Tam pod vedením profesionálních redaktorů sestříhaly svou nahrávku do krátké rozhlasové reportáže. Do konce ledna pak měli žáci čas na to, aby veškeré informace, získaný materiál a nahrávky zpracovali. Z příběhů vznikaly rozhlasové reportáže, videoreportáže, textová reportáž, prezentace, životopisná kniha, životopisné medailonky i tématické grafické výstupy. Některé týmy mohly svoje výstupy doplnit i o archivní materiály, které se k „jejich“ pamětníkům našly v Archivu bezpečnostních složek. Studium materiálů v archivech, spojené s exkurzí, bylo pro žáky velmi poutavým zážitkem.

Do projektu se zapojily „dokumentaristické“ týmy z následujících základních škol, které oslovily tyto pamětníky:

1. ZŠ U Roháčových kasáren, zpracováván příběh Věry Hanušové. Věra Hanušová odmítla vstoupit do komunistické strany a byla kvůli tomu přeřazena na podřadnou práci, celý život je aktivní členkou Sokola.

2. ZŠ Eden, zpracováván příběh Pavla Klineckého, faráře Českobratrské církve evangelické, který vystudoval za normalizace a rozšiřoval texty Charty 77. Vede sbor ČCE ve Strašnicích.

3. ZŠ Olešská, zpracováván příběh Miroslava Kopty, zapojeného do ilegálního skautingu a odsouzeného v procesu v roce 1954 na deset let.

4. ZŠ Švehlova, zpracováván příběh Jitky Viktorínové, protektorátní filmové hvězdy, která předstírala nemoc, aby nemusela hrát v německých filmech.

5. ZŠ Břečťanová, zpracováván příběh Aleny Thinius. Vystudovala VŠCHT, obor plastické hmoty, u prof. Wichterleho. Po návratu z Německa, kam se vdala, byla podezřívána ze špionáže a sledována tajnou bezpečností.

6. ZŠ V Rybníčkách, zpracováván příběh Marty Schwarzové, jejíž otec a strýc byli v 50. letech politickými vězni. Jejím běžným zážitkem v dětství byly domovní prohlídky.

7. ZŠ V Rybníčkách, zpracováván příběh Marie Königové, profesorky informační vědy - první ženy, která v tomto oboru získala tento titul. Otec se strýcem byli obviněni ze špionáže a byl jim zkonfiskován veškerý majetek.

8. ZŠ Břečťanová, zpracováván příběh Libuše Hoznauerové, jejíž otec byl perzekuován za války i za komunismu, s manželem emigrovali v roce 1968 do Švédska, ale po několika měsících se vrátili zpět do vlasti.

9. ZŠ Brigádníků, zpracováván příběh Ludevíta Végha. V letech 1942-1944 byl internován s dalšími Židy v pracovních táborech v Galantě, Vácu a Užhorodu. V roce 1944 unikl z transportu do vyhlazovacího koncentračního tábora a skrýval se v ilegalitě. O svých prožitcích napsal knihu „Slunce a mraky 20. století“.

10. ZŠ Gutova, zpracováván příběh Marty Dušánkové. Její ročník byl určen
k nucenému nasazení, podařilo se jí vyhnout nasazení v Německu a pracovala ve Vernéřovicích na Broumovsku.

11. ZŠ U Vršovického nádraží, zpracováván příběh Františky Hockové, narozené v německém pracovním lágru. Po válce byla převezena na ozdravný pobyt do Švédska.

12. ZŠ Hostýnská, zpracováván příběh Jarmily Dvořákové, jejíž matka byla za války odsouzena německým soudem k osmi letům vězení za velezradu. Jarmila Dvořáková se narodila ve věznici v německém Waldheimu, jejímu otci v roce 1949 zabavili kavárnu na Václavském náměstí.

13. ZŠ Jakutská, zpracováván příběh Aleny Wolfové. V době Heydrichiády zažila prohlídky domácností, v 50. letech byl jejímu strýci zabaven statek.

Přínosy projektu: 

  1. Žáci získali poznatky o moderních evropských dějinách, a to na konkrétních příbězích skutečných lidí, zábavnou, kreativní a motivující formou (hledání pamětníků, nahrávání rozhovorů s nimi, dohledávání souvislostí, tvorba reportáží).
  2. Žáci se naučili využívat moderní technologie (nahrávací zařízení, profesionální nástroje pro střih). Tyto zkušenosti s moderními přístroji a postupy mohou následně využít i v reálném "dospělém životě".
  3. Žáci se naučili vyhledávat, třídit a analyzovat informace.
  4. Aktivity projektu mj. podporují i mezigenerační dialog a působí jako prevence sociálně-patologických jevů.

 

Jak projekt probíhal?

Realizace projektu byla rozdělena do třech fázíPrvní fáze, která probíhala
v měsíci září 2015, byla věnována oslovení pamětníků, analýze dat Paměti národa, průzkumu archivů, setkání s pedagogy, prvnímu seznámení s projektem
a představení harmonogramu projektu, školení pedagogů 
(metodika, práce
s portálem Paměť národa, technické školení) a vytvoření žákovských týmů.

Druhá fáze, která byla pro žáky nejpřínosnější, probíhala v rozmezí října 2015 až ledna 2016. V této fázi se žáci věnovali terénní dokumentaristické práci, návštěvám vybraných osobností, návštěvám archivů a samostatnému zpracování rozhovorů s jednotlivými pamětníky. Součástí byla i editace textů, odevzdání audio, video a fotodokumentace a dokončení a odevzdání textů jednotlivými týmy.

Závěrečná třetí fáze realizovaná v únoru a březnu 2016 byla věnována finalizaci výstupů a přípravě slavnostní prezentaceSlavnostní závěrečná prezentace všech žákovských projektů proběhla 15. března 2016 od 16:00 hodin v Divadle Perštýn. Žáci na ní představili v krátkých vstupech jak příběh „svého“ pamětníka, tak okolnosti práce na projektu před odbornou porotou. Porota hodnotila nejen obsah a zpracování odevzdaných příspěvků, ale i jejich prezentaci samotnými žáky. Jako nejlepší byla oceněna práce týmu ze ZŠ V Rybníčkách, který zpracovával příběh Marie Königové.

Od 16. března 2016 do konce dubna  je v okolí radnice ve Vršovické ulici k vidění ojedinělá výstava, která je tvořena výstupy z projektu „Příběhy našich sousedů“. Výstava zve všechny návštěvníky k seznámení s medailonky pamětníků, kteří se do projektu zapojili. Veřejnost se tak může obeznámit s osudy místních odbojářů, odpůrců komunistického režimu, ale i lidí, do jejichž života zasáhla válka.

Výstupy

Výstupy přispívají k setkávání a sdílení zkušeností mladší a starší generace.

 

  

Než půjdete na úřad...

Pokud plánujete návštěvu úřadu, doporučujeme nejprve navštívit sekci Životní situace, kde získáte informace o tom, co budete k vyřešení Vaší záležitosti potřebovat.

Mělo by Vám pomoci:

Využijte dětský koutek...

Rodiče mohou po dobu nutnou k vyřízení svých záležitostí přenechat děti ve věku od 3 do 10 let v dětském koutku, který najdete v přízemí budovy C.

Otevírací doba:
PO a ST: 8.00 - 12.00 a 13.00 - 17.30
ÚT a ČT: 8.00 - 12.00 a 13.00 - 14.30
PÁ: zavřeno

Katalog firem a služeb

Licence Creative Commons © 2013-2016 MČ Praha 10 
ipv6 ready