Užitečné informace pro podnikatele a občany

Informace pro nové podnikatele

Nabídka, jejímž předmětem je úplatná registrace do veřejného rejstříku

https://www.mpo.cz/dokument154565.html

 

Změny bydliště, jména a příjmení, sídla (dříve místa podnikání)

Podnikatel nemá povinnost oznamovat změny údajů, které jsou již zapsány v základních registrech, v obchodním rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců. Změny těchto údajů živnostenský úřad sám následně zapíše do živnostenského rejstříku na základě elektronické informace obdržené z příslušného informačního systému. Oznamovací povinnosti podléhá pouze změna sídla fyzické osoby ve lhůtě do 15 dnů od jejího vzniku, to neplatí, oznámil-li podnikatel požadavek na automatickou změnu adresy sídla při změně adresy bydliště. V tom případě se změna provede současně se změnou bydliště.

Jaký je stav vašich údajů zapsaných v živnostenském rejstříku si můžete zkontrolovat na www.rzp.cz .

Datové schránky a konverze

Dokumenty zasílané prostřednictvím datové schránky je nutné převést z listinné podoby do digitální - konverze, pouze tak je zaručena shoda listiny s originálem a jsou jí přiznány stejné právní účinky jako ověřené kopii.

Výpis z evidence Rejstříku trestů

U občanů České republiky a osob s trvalým pobytem na území ČR si živnostenský úřad vyžádá tento dokument v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Informace pro provozovatele potravinářského podniku

Výroba, skladování, balení, přeprava, vývoz, dovoz, prodej potravin se považuje za provozování potravinářského podniku. Potravinářským podnikem je veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribucí potravin.

Registrační povinnost provozovatelů potravinářského podniku:

  1. Pro výrobu, skladování, balení, přepravu, vývoz, dovoz a prodej potravin musí mít podnikatel příslušné živnostenské oprávnění.    
  2. Registrace v případě potravin jiného než živočišného původu se provádí u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a v případě potravin živočišného původu u Státní veterinární správy a to v místě sídla podnikatele. Jedná se pouze o ohlašovací povinnost, vyplývající z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, kterou provozovatel potravinářského podniku oznamuje zahájení, změnu, ukončení výkonu předmětu činnosti. A to nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly příslušnému orgánu dozoru.
  3. Při poskytování stravovacích služeb je oznamovací povinnost vůči orgánům ochrany veřejného zdraví, které je neprodleně předávají ostatním orgánům dozoru. Oznámení předloží osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, krajským hygienickým stanicím v místech, kde má provozovatel jednotlivé provozovny.

Formuláře naleznete na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Jak má být označena provozovna?

§ 17 Živnostenského zákona ukládá podnikateli povinnost oznámit předem živnostenskému úřadu zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně.

Další povinností je řádné, trvalé a zvenčí viditelné označení provozovny obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, pokud bylo přiděleno. Mobilní provozovna a automat pak musí být navíc označeny rovněž i údajem o sídle nebo adrese, na které je umístěna organizační složka zahraniční osoby. V případě, že se jedná o provozovnu určenou k prodeji zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům, musí být rovněž označena jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, s výjimkou automatů, prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat, a dále kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.

 

Označení restaurací - kuřácké zařízení, nekuřácké zařízení, zařízení s vyhrazenými prostory

Dnem 31.05.2017 nabyl účinnosti zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V § 8 tohoto zákona je taxativně stanoveno, kde platí zákaz kouření. Zakazuje se kouřit mj. ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření, ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce, nebo např. ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek. Zařízením společného stravování se rozumí zařízení poskytující stravovací služby podle zvláštních právních předpisů (např. § 23 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Tento zákon dále zakazuje používat elektronické cigarety s výjimkou prostor, na které se zákaz kouření nevztahuje.

Zákon dále obecně stanovuje v § 9, že prostor, kde je kouření zakázáno, je právnická nebo fyzická podnikající osoba povinna u vstupu označit zjevně viditelnou grafickou značkou "Kouření zakázáno". V případě, že neprovede povinné označení, prostor neoznačí v souladu se zákonem, dopustí se přestupku podle § 36 tohoto zákona; za přestupek uloží pokuta ve výši až 10 000 Kč.

Příloha k zákonu č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek - grafické značky

Grafická značka „Kouření zakázáno“ charakteru zákazové grafické značky má velikost nejméně 12 cm x 16 cm a obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4, bílým pozadím, černým okrajem as kruhem s červeným okrajem, červeným šikmým pruhem a s černou hořící cigaretou na bílém pozadí a černými tiskacími písmeny „KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO“.

 

Grafická značka „Kouření povoleno“ charakteru výstražné grafické značky má velikost nejméně 12 cm x 16 cm a obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4, bílým pozadím, černým okrajem a s trojúhelníkem s černým okrajem a s černou hořící cigaretou na žlutém pozadí a černými tiskacími písmeny „KOUŘENÍ POVOLENO“ a „KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ“. Slova „KOUŘENÍ POVOLENO“ jsou uvedena dvojnásobnou velikostí písma než „KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ“.

 

Prodej zboží a poskytování služeb na veřejném prostranství - Tržní řád

V hlavním městě Praze je možné prodávat zboží a poskytovat služby mimo provozovnu (k tomuto účelu určenou kolaudačním rozhodnutím) pouze na místě, které bylo zařazeno do seznamu tržnic, tržišť, tržních míst, restauračních zahrádek, míst pro nabídku zboží a předsunutých prodejních míst v příloze nařízení hlavního města Prahy, kterým se vydává tržní řád a za podmínek a pravidel tímto nařízením stanovených.

Nařízení 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád (Word, 2 MB)

Jak postupovat:

Zájemci o prodej zboží a poskytování služeb musí předem podat žádost u příslušného živnostenského odboru nebo na odboru živnostenském a občanskoprávním Magistrátu hl. m. Prahy.  Vzhledem k tomu, že tržní řád se aktualizuje a vydává obvykle dvakrát ročně, před letní a zimní sezónou, doporučujeme podat návrh s ohledem na jeho aktualizaci nejméně dva měsíce před zvolenou sezónou. Jako přílohu je vhodné doložit situační plánek místa, další upřesňující doklady jako např. výpis z obchodního nebo živnostenského rejstříku, stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy apod.

Příslušný formulář ke stažení zde nebo na živnostenských odborech.

Po projednání v Radě městské části Praha 10 rozhoduje o zařazení vybraného místa do tržního řádu rada hlavního města Prahy a navrhovatel je poté písemně vyrozuměn o výsledku. Upozorňujeme, že zařazení do uvedeného nařízení nenahrazuje jiná povolení či rozhodnutí vydávaná podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění).

Další informace:

Další informace, týkající se některých povinností spojených s prodejem zboží mimo provozovnu zkolaudovanou k tomu účelu podle zvláštních předpisů, jsou obsaženy v níže uvedených přílohách. Jsou zde uvedeny požadavky dle speciálních předpisů, na které bylo v rámci přípravy tržního řádu upozorněno Hygienickou stanicí hl. m. Prahy, Městskou veterinární správou a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, a to zejména v souvislosti s prodejem živočišných a rostlinných výrobků a poskytováním občerstvení.

 

Jak s reklamací?

Problematiku reklamací upravuje v ČR zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Příslušným dozorovým orgánem nad touto oblastí je pak Česká obchodní inspekce. Konkrétní podmínky postupu při reklamacích upravuje § 19, který definuje následující:

V provozovně musí být po celou dobu provozní doby přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace. S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba, je prodávající povinen reklamaci přijmout v kterékoli provozovně, pokud je toto možné s ohledem na sortiment zboží nebo služeb. Případně i v sídle nebo místě podnikání podnikatele. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení se zákonem stanovenými následujícími náležitostmi :

- kdy spotřebitel právo uplatnil,

- co je obsahem reklamace,

- jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje

- potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání,

- případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace

O reklamaci prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se však nezapočítává lhůta potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodnou na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Pokud podnikatel prodává zboží či poskytuje služby mimo ohlášenou provozovnu je povinen s prodejem zboží či poskytnutím služby zároveň spotřebitele informovat o místě kde je možné uplatnit reklamaci i po skončení takovéhoto prodeje.

Pokud podnikatel dodrží následující postup, avšak reklamaci neuzná, v dané chvíli již není příslušným orgánem k řešení Česká obchodní inspekce. Neboť se jedná o občanskoprávní spor, který je nutné řešit soudní cestou. Uvedený postup je však poměrně náročný, neboť k posouzení oprávněnosti reklamace je nutno pro soudní řízení získat posudek soudního znalce v daném oboru.

Problematiku v oblasti reklamačního řízení je možno od 1.4.2008 řešit v rámci tzv.“Projektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů“. Realizátorem projektu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími orgány. Veškeré informace o tomto projektu a seznam tzv. kontaktních míst příslušných k přijetí podnětu nebo žádosti, podání kvalifikovaných informací k dané problematice, návrhu možnosti řešení a dalšího postupu, jsou na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v sekci ochrany spotřebitele www.mpo.cz